Historie školy

Roku 1870 bylo v obvodu budějovické diecéze celkem 74 hluchoněmých dětí ve věku 8–13 let, které byly schopny vzdělávání. V té době ale v Českých Budějovicích nebyl žádný vhodný ústav, kde by se mohly tyto děti vzdělávat. V roce 1871 existovaly v České republice pouze dva ústavy pro hluchoněmé – V Praze a v Litoměřicích. Jejich kapacita však byla nedostatečná, a navíc byly daleko.

Na jihu Čech bylo třeba založit nový ústav, který by odpovídal tehdejším požadavkům na vzdělání. Proto byl roku 1871 v Českých Budějovicích založen Diecézní ústav pro hluchoněmé.  Na popud zdejšího biskupa J. V. Jirsíka sestaven zvláštní přípravný výbor, který založil "Spolek k vydržování ústavu hluchoněmých". Stanovy spolku potvrdilo 4. září 1871 c. k. místodržitelství. Předsedou spolku byl budějovický biskup, členy pak význačné osobnosti města – právníci, lékaři, továrníci, učitelé a církevní hodnostáři. Vedení spolku zajistilo vhodnou budovu a učitelské síly. Jako ředitel ústavu hluchoněmých nastoupil kněz Antonín Picconi. Pracoval s hluchoněmými žáky dva roky v Pražském ústavu pro hluchoněmé. Jako učitelky působily dvě řádové sestry z kongregace chudých školských sester z Horažďovic. V říjnu 1871 začal první školní rok se 14 chovanci (10 hochů, 4 děvčata).

Provoz ústavu byl hrazen z příjmů spolku a z darů živnostníků, továrníků a šlechty. V roce 1873 byla k ústavu připojena sousední budova. Dětí stále přibývalo. Každý školní rok byl zakončen veřejnou zkouškou, které mohli přihlížet nejen rodiče, ale i ostatní obyvatelé města. S většími potížemi se podařilo ústavu přečkat první i druhou světovou válku.

V roce 1949 došlo v ústavu k reorganizaci. Škola byla zestátněna. Od 1. 9. 1949 byla zřízena též zvláštní škola pro hluchoněmé děti. Ve školním roce 1949–1950 zde bylo 40 dětí ve škole národní a 26 dětí ve škole zvláštní.

Dnem 1. 10. 1950 přešel ústav do správy sociální. Majetek zůstal i nadále ve vlastnictví spolku založeného v roce 1871.

Dne 10. 1. 1951 postihla ústav pohroma. Krajský výbor KSČ rozhodl o přestěhování školy i internátu do Stráže nad Nežárkou. Nepomohly žádné protesty ani námitky, že náhradní objekt je nevhodný. 15.1. přijela posádka pohraniční stráže, strhla zeď kolem dvora a přestěhovala zařízení ústavu. Ředitel a personál zaopatřili chovance. Teprve 19. ledna začalo nouzové vyučování. Pro 67 dětí a jejich učitelky nastalo 5 těžkých let v provizoriu.

15. 8. 1956 konečně začalo stěhování zpět do původní budovy v Českých Budějovicích, kterou do té doby obýval vojenský útvar. Zdevastovanou budovu bylo nutno opravit. Nový školní rok začal až 1. 10. 1956 s 80 žáky.

Dnem 1. 9. 1957 byla v Českých Budějovicích zřízena též dvoutřídní národní škola pro nedoslýchané.

V roce 1975 KNV přikázal nastěhovat do budovy internátní školy Diagnostický ústav z Vodňan, který obsadil téměř polovinu budovy. Neslyšící děti musely chodit do jiných škol, v nichž měly pronajaté třídy. V roce 1990 dostal diagnostický ústav svoji budovu. Po mnoha letech budova opět slouží jen pro účely vzdělání a výchovy neslyšících.

Současný název školy je Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené České Budějovice.

Součástmi školy jsou:

Mateřská škola          

Základní škola                                                                                  

Střední škola                                                                        

Školní družina

Školní klub                                                                           

Internát                                                                                 

Dětský domov                                                                      

Speciálně pedagogické centrum                              

Školní jídelna                                                                       

Mateřská škola (MŠ) se součástí školy stala roku 1990. Po přestavbě v roce 2005 se MŠ přesunula do nových prostor školy. Do roku 2008 byla v MŠ jedna třída pro děti se sluchovým postižením, od září 2008 se nově otevřela třída pro děti s logopedickými vadami. Celková kapacita MŠ byla 18 dětí. V roce 2016 byla navýšena kapacita MŠ na 28 dětí. V září 2017 byla otevřena druhá třída logopedická. V současnosti jsou 3 třídy MŠ (2 logopedické, 1 surdopedická) pro děti se sluchovým postižením a pro děti se závažnými vadami řeči.

Základní škola (ZŠ) zahrnuje třídy pro žáky se sluchovým postižením a od září 2014 také třídy pro žáky se závažnými vadami řeči. Součástí školy je základní škola speciální (ZŠS), ve které se vzdělávají žáci se středně těžkým mentálním postižením, popř. s kombinovaným postižením.

Střední školu (SŠ) tvoří učební obor sklenářské práce a praktická škola jednoletá a dvouletá.

Od 1. 9. 1991 je součástí školy též Speciálně pedagogické centrum (SPC). Od počátku se SPC profilovalo jako odborné pracoviště pomáhající žákům s výběrem odpovídající vzdělávací cesty a postupně se prosazovala i vyšší podpora při jejich integraci do tzv. běžných škol. V současné době SPC poskytuje odbornou péči a podporu dětem, žákům a studentům se sluchovým postižením od třetího roku věku, jejich rodičům a také pedagogům škol a školských zařízení a zajišťuje inkluzi dětí a žáků.  Od září 2014 poskytuje komplexní péči také dětem, žákům a studentům se závažnými vadami řeči (pro okres Český Krumlov). Personálně je práce SPC zabezpečena třemi speciálními pedagožkami, psycholožkou, sociální pracovnicí a fyzioterapeutem. Působnost SPC se vztahuje na území Jihočeského kraje. Služby SPC jsou bezplatné.

Součástí školy je také internát, který nabízí možnost ubytování dětem dojíždějícím do školy ze vzdálenějších míst. O žáky se starají odborně vzdělaní vychovatelé. V internátu probíhá odpoledne příprava na vyučování pod dohledem vychovatelů, děti mohou navštěvovat též nejrůznější kroužky.

V roce 1991 byla zřízena školní družina (ŠD). V současné době má družina dvě oddělení, kam docházejí žáci se sluchovým postižením a žáci se závažnými vadami řeči. Kapacita družiny je 30 žáků.

Nedílnou součástí školy je též dětský domov (DD), který byl zřízen v roce 2002 pro děti s nařízenou ústavní výchovou. Dětský domov je určen především pro děti se zdravotním postižením, a to zejména sluchovým, se závažnými vadami řeči nebo s kombinovaným postižením. Kapacita dětského domova je 24 dětí.  Děti jsou rozdělené do tří rodinných skupin.  Provoz dětského domova je nepřetržitý. Výchovně vzdělávací činnost zajišťují vychovatelé s odborným vzděláním, kteří pomáhají dětem s přípravou do školy, doprovází je na vybrané zájmové kroužky a připravují jim pestrý program. Činnosti v dětském domově se snažíme co nejvíce přiblížit činnostem a životu v běžných rodinách.

Víkendy a prázdniny mohou děti trávit v rekreačním zařízení v obci Radostice u Borovan. Jedná se o zrekonstruovanou budovu bývalé školy.

Od roku 2019 máme nově zřízen školní klub (ŠK) pro starší žáky školy.